Před půl rokem jsem napsala článek, který schématicky shrnuje proces návrhu domu, kde byly popsány jednotlivé činnosti, které vás čekají při vyřizování projektové dokumentace. Tímto článkem tedy volně navážu a vysvětlím důvody a smysl jednotlivých částí.
Nejprve bych ráda upozornila, že zpracování projektové dokumentace se řídí vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, která byla v tomto roce 2013 upravována. V této vyhlášce je „jasně“ popsané, co která fáze projektu musí obsahovat.
Jaké fáze vás můžou potkat při projektování rodinného domu
1) Architektonická studie
2) Dokumentace k územnímu řízení (DUR)
3) Dokumentace ke stavebnímu řízení (DSP)
4) Dokumentace k provedení stavby (DPS)
5) Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)
Architektonická studie
Dokumentace k územnímu řízení
Pro tuto fázi se používá také zkratka DUR. Jedná se o prvotní řízení, které ne vždy je automatickou součástí projektové dokumentace. Na základě této dokumentace se umisťuje stavba na pozemku. Nejčastěji se vypracovává, pokud na pozemku nemáte předem vyřešenou technickou infrastrukturu jako jsou například vodu, kanalizaci, příjezd na pozemek ad.. V této části je možné projednávat návrh domu a sítí se správci sítí a také s úřady (např. životní prostředí). Tento stupeň zpracování obsahuje pouze výkresy situací, velmi jednoduchý půdorys, řezy a pohledy navrhované stavby a průvodní a technickou zprávu. V případě, že máte navržen dům do 150m2, je potom možné sloučit územní řízení se stavebním řízením a to už se dostáváme k dalšímu kroku.
Dokumentace ke stavebnímu řízení
Soubor výkresů, který je součástí této přípravné fáze, slouží především jako podklad pro schválení projektu na stavebním úřadě. Dle velikosti domu je možné podávat žádost na ohlášku (zastavěná plocha domu do 150m2), nebo na stavební povolení (zastavěná plocha domu nad 150m2). Dokumentace pro ohlášku i stavební povolení má stejný rozsah zpracování, rozdíl je především ve výši správních poplatků (za stavební povolení 5000 Kč, za ohlášku 1000 Kč). Výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, základy, střecha) jsou zpracovány většinou v měřítku 1:100 nebo také 1:75 (pokud jde o menší objekty). Podrobnost takových výkresů je velmi malá, tak, aby výkresy byly především dobře čitelné a přehledné. Taková dokumentace se často hodí jako zdroj pro naceňování činností stavebními firmami nebo dodavatelů jednotlivých dílčích konstrukcí na stavbě. Součástí projektu jsou statický výpočet, požární posudek a energetický štítek, které prokážou „správný“ návrh stavby z hlediska fyzikálních vlastností.
Dokumentace k provedení stavby
Vyhláška 499/2006 Sb. uvádí rovněž rozsah zpracování prováděcí dokumentace, dle které se projekt realizuje. Většinou je však na domluvě mezi projektantem a investorem, případně stavební firmou, jaký rozsah bude mít. Nejčastější se setkáte s výkresy všech půdorysů a konstrukcí v měřítku 1:50. Toto měřítko umožňuje mnohem detailnější zakótování jednotlivých prvků konstrukcí (například stropů). Nesmíme zapomenout také na výkresy detailů (například napojení obvodové stěny na střešní konstrukci, detail osazení okna v obvodové stěně atd.). Ty jsou velmi důležité, neboť zaručují správnou proveditelnost. Snažíme se investorům vždy doporučovat tuto fázi si nechat vyprojektovat. Poté mají záruku, že daný detail bude provedený stavební firmou správně. Zvláště důležité detaily jsou u atypických staveb nebo v místech, kde se volí nestandardní řešení.
Dokumentace skutečného provedení stavby
Tato dokumentace se tvoří pouze v případech, pokud během realizace došlo k posunu příček nebo k zásadním změnám v konstrukcích. Slouží jako podklad pro kolaudaci stavby a k případnému nahlédnutí, pokud by se později stavba předělávala.
"Opravdu je nutné dokumentaci provedení stavby dělat?"
Zkušenosti z praxe jsou takové, že lidé často nechtějí, aby se dělala dokumentace k provedení stavby (tzv. realizační dokumentace). Mají pocit, že tím zbytečně utratí peníze, které chtějí investovat do stavby svého domu. Je však tato obava opravdu na místě? To vám může objasnit níže uvedené shrnutí výhod a nevýhod nechat si vypracovat prováděcí dokumentaci (DPS) odborníkem.
Výhody
+ detailní propracování dokumentace
+ detailní podklad pro stavební firmu při realizaci
+ podrobnost zaručí menší (žádné) spekulace při stavbě (jak to ten architekt vlastně myslel?)
+ firmy nemohou zvolit řešení, které standardně na stavbách používají, ale nemusí to být řešení nejvhodnější
+ zamezí se zbytečnému experimentování (což ve výsledku ušetří peníze za dodatečné řešení problémů)
Nevýhody
- vyšší cena projektu
- delší trvání zpracování dokumentace
Ze srovnání výhod a nevýhod vyplývá, že se vám cena za projekt může vrátit, a to tak, že se předejde zbytečným nedopatřením nebo chybám, jež můžou investora stát často mnohokrát více peněz než celá dokumentace. Existují projekty (například jednoduchý domek se sedlovou střechou navržený ze systémových produktů firem Ytong, Heluz ad.), kde se použije standardní řešení. Ale u projektů, které jsou nestandardní, atypické a šité na míru, je vhodnější zpracování projektu zvolit.
Odteď už snad bude o něco jednodušší porozumět, co všechno vás při projektování domu čeká a nemine. Až příště budete komunikovat s architektem o projektu vašeho domu, budete se cítit jistější a rozumět jazyku, který dosud byl pro vás nesrozumitelný.
Napsala: Jana Martochová
Studii většinou zpracovává architekt, se kterým návrh domu tvoříte. Rozsah není nikde definovaný vyhláškou, ani zákonem (bohudík). Tato fáze je v podstatě nejvíce individuální částí projektu, kterou se od sebe odlišují jednotlivé ateliéry, architekti nebo projektanti. Architektonická studie je procesem snění a tvoření, při které se odborník snaží vnést vaše požadavky a představy do reálné hmoty a na papír. Výstupem architektonické studie jsou nejčastěji půdorysy, řezy, pohledy a vizualizace. Může to být také fyzický model, plakát, skici celého průběhu návrhu – v podstatě to může být veškerý podklad z tvůrčího procesu navrhování, který do projektu vtiskne identitu nebo příběh.
Pro tuto fázi se používá také zkratka DUR. Jedná se o prvotní řízení, které ne vždy je automatickou součástí projektové dokumentace. Na základě této dokumentace se umisťuje stavba na pozemku. Nejčastěji se vypracovává, pokud na pozemku nemáte předem vyřešenou technickou infrastrukturu jako jsou například vodu, kanalizaci, příjezd na pozemek ad.. V této části je možné projednávat návrh domu a sítí se správci sítí a také s úřady (např. životní prostředí). Tento stupeň zpracování obsahuje pouze výkresy situací, velmi jednoduchý půdorys, řezy a pohledy navrhované stavby a průvodní a technickou zprávu. V případě, že máte navržen dům do 150m2, je potom možné sloučit územní řízení se stavebním řízením a to už se dostáváme k dalšímu kroku.
Dokumentace ke stavebnímu řízení
Soubor výkresů, který je součástí této přípravné fáze, slouží především jako podklad pro schválení projektu na stavebním úřadě. Dle velikosti domu je možné podávat žádost na ohlášku (zastavěná plocha domu do 150m2), nebo na stavební povolení (zastavěná plocha domu nad 150m2). Dokumentace pro ohlášku i stavební povolení má stejný rozsah zpracování, rozdíl je především ve výši správních poplatků (za stavební povolení 5000 Kč, za ohlášku 1000 Kč). Výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, základy, střecha) jsou zpracovány většinou v měřítku 1:100 nebo také 1:75 (pokud jde o menší objekty). Podrobnost takových výkresů je velmi malá, tak, aby výkresy byly především dobře čitelné a přehledné. Taková dokumentace se často hodí jako zdroj pro naceňování činností stavebními firmami nebo dodavatelů jednotlivých dílčích konstrukcí na stavbě. Součástí projektu jsou statický výpočet, požární posudek a energetický štítek, které prokážou „správný“ návrh stavby z hlediska fyzikálních vlastností.
Vyhláška 499/2006 Sb. uvádí rovněž rozsah zpracování prováděcí dokumentace, dle které se projekt realizuje. Většinou je však na domluvě mezi projektantem a investorem, případně stavební firmou, jaký rozsah bude mít. Nejčastější se setkáte s výkresy všech půdorysů a konstrukcí v měřítku 1:50. Toto měřítko umožňuje mnohem detailnější zakótování jednotlivých prvků konstrukcí (například stropů). Nesmíme zapomenout také na výkresy detailů (například napojení obvodové stěny na střešní konstrukci, detail osazení okna v obvodové stěně atd.). Ty jsou velmi důležité, neboť zaručují správnou proveditelnost. Snažíme se investorům vždy doporučovat tuto fázi si nechat vyprojektovat. Poté mají záruku, že daný detail bude provedený stavební firmou správně. Zvláště důležité detaily jsou u atypických staveb nebo v místech, kde se volí nestandardní řešení.
Tato dokumentace se tvoří pouze v případech, pokud během realizace došlo k posunu příček nebo k zásadním změnám v konstrukcích. Slouží jako podklad pro kolaudaci stavby a k případnému nahlédnutí, pokud by se později stavba předělávala.
"Opravdu je nutné dokumentaci provedení stavby dělat?"
Zkušenosti z praxe jsou takové, že lidé často nechtějí, aby se dělala dokumentace k provedení stavby (tzv. realizační dokumentace). Mají pocit, že tím zbytečně utratí peníze, které chtějí investovat do stavby svého domu. Je však tato obava opravdu na místě? To vám může objasnit níže uvedené shrnutí výhod a nevýhod nechat si vypracovat prováděcí dokumentaci (DPS) odborníkem.
Výhody
+ detailní propracování dokumentace
+ detailní podklad pro stavební firmu při realizaci
+ podrobnost zaručí menší (žádné) spekulace při stavbě (jak to ten architekt vlastně myslel?)
+ firmy nemohou zvolit řešení, které standardně na stavbách používají, ale nemusí to být řešení nejvhodnější
+ zamezí se zbytečnému experimentování (což ve výsledku ušetří peníze za dodatečné řešení problémů)
Nevýhody
- vyšší cena projektu
- delší trvání zpracování dokumentace
Ze srovnání výhod a nevýhod vyplývá, že se vám cena za projekt může vrátit, a to tak, že se předejde zbytečným nedopatřením nebo chybám, jež můžou investora stát často mnohokrát více peněz než celá dokumentace. Existují projekty (například jednoduchý domek se sedlovou střechou navržený ze systémových produktů firem Ytong, Heluz ad.), kde se použije standardní řešení. Ale u projektů, které jsou nestandardní, atypické a šité na míru, je vhodnější zpracování projektu zvolit.
Odteď už snad bude o něco jednodušší porozumět, co všechno vás při projektování domu čeká a nemine. Až příště budete komunikovat s architektem o projektu vašeho domu, budete se cítit jistější a rozumět jazyku, který dosud byl pro vás nesrozumitelný.
Napsala: Jana Martochová
Žádné komentáře:
Okomentovat